Westminsterský palác (Palace of Westminster) označovaný také Houses of Parliament je sídlo Parlamentu Spojeného království – Sněmovny lordů (House of Lords) a Dolní sněmovny (House of Commons). Palác se nachází na severním nábřeží řeky Temže v Londýnském obvodu Westminster v sousedství dalších vládních budov na Whitehallu.
Nejstarší dochovanou částí paláce je Westminster Hall, pocházející z roku 1097. Palác původně sloužil, až do 16. století, jako sídlo panovníka. Většina současné stavby pochází z 19. století, kdy byl palác po požáru, který ho téměř celý zničil, rekonstruován. Autorem přestavby paláce v neogotickém stylu byl po vítězství v architektonické soutěži architekt Charles Barry a Augustus Welby Pugin. Jednou z nejznámějších turistických atrakcí paláce je Big Ben. Palác obsahuje více než 1000 místností z nichž nejvýznamnější jsou jednací místnosti Sněmovny lordů a Dolní sněmovny.
Westminsterský palác měl strategický význam především ve středověku, především pro svou polohu na nábřeží řeky Temže. Místo na kterém stojí současný palác, ve středověku nazývané Thorney Island, bylo poprvé použito jako panovnické sídlo za vlády Knuta I. Velikého (vládl v letech 1016 až 1035). Předposlední saský král Eduard III. Vyznavač nechal postavit královské sídlo na Thorney Islandu ve stejné době jako Westminsterské opatství (v letech 1045 až 1050). Thorney Island a jeho okolí se brzy začalo označovat jako Westminster (zkratka slov West Monastery – západní klášter). První normanský král Vilém I. Dobyvatel zpočátku, i z obav o svou bezpečnost, bydlel v Toweru ale později se přestěhoval do Westminsteru. Nejstarší dochované části paláce (Westminster Hall a Great Hall) - pocházejí z doby Vilémova následníka Viléma II.
Palác byl hlavní královskou rezidencí v době pozdního středověku. S tím jak se vyvíjela vládní struktura, usídlily se v jeho okolí mnohé vládní instituce. Například předchůdce parlamentu, královská rada (Curia Regis), se scházela ve Westminster Hall (ale následovala krále, pokud se přesunul na jiné místo). Modelový parlament (termín používaný pro parlament Eduarda I., předchůdce regulérního Parlamentu Velké Británie z roku 1295) se v paláci sešel roku 1295. Od té doby se téměř veškerá jednání parlamentu konala ve Westministerském paláci.
Westminsterský palác byl královskou rezidencí až do doby, kdy byla jeho část v roce 1529 zničena požárem. Roku 1530 získal Jindřich VIII. Tudor York Palace od kardinála Thomase Wolseyho, vlivného ministra, který ztratil královu přízeň. Král ho přejmenoval na Whitehallský palác a používal ho jako své hlavní sídlo. Ačkoli byl Westminsterský palác stále královským palácem byl využíván pro zasedání obou komor parlamentu a soudního dvora.
Vzhledem k tomu, že byl postaven jako královská rezidence, neobsahoval palác žádné speciální místnosti pro jednání sněmoven parlamentu. Důležité státní ceremoniály, včetně zahájení zasedání parlamentu, byly pořádány v malovaném sále. Sněmovna lordů většinou zasedala v bílém sále. Dolní sněmovna neměla vlastní jednací místnost, takže občas zasedala v kapitule Westminsterského opatství. Tato komora parlamentu měla k dispozici za vlády Jindřichova následníka Eduarda VI. kapli svatého Štěpána, bývalou královskou kapli.
Palác obsahuje asi 1100 místností, 100 schodišť a 3 km chodeb. Budova paláce je čtyřpatrová. V přízemí se nacházejí kanceláře, jídelny a bary. V prvním poschodí se nacházejí hlavní místnosti paláce – jednací sály sněmoven, lobby a knihovny. Oblékárna, královská galerie, princův salón, Sněmovna lordů, aristokratická lobby, hlavní lobby, členská lobby a Dolní sněmovna leží v jedné linii od jihu na sever ve zmíněném pořadí. Dvě horní poschodí obsahují jednací sály a kanceláře.
Původně byl palác řízen lordem nejvyšším kancléřem, protože byl (a formálně stále je) královským sídlem. Roku 1965 bylo rozhodnuto, že každá sněmovna má mít kontrolu nad svými místnostmi. Mluvčí a lord kancléř tak kontrolují objekty patřící jednotlivým sněmovnám. Pod správu lorda nejvyššího kancléře tak spadají pouze některé ceremoniální sály.
Přístup do Westminsterského paláce je pro veřejnost výrazně omezen na tyto možnosti: